Pražský lingvistický kroužek

svolává své členy a zve stálé hosty i všechny další zájemce na
setkání, které svědčí o o­hla­sech našich snah ve světě :

From Prague to Thomas Aquinas and Back

Theoretical background and exploitation
of
Latin language resources

Marco Passarotti

(Università Cattolica del Sacro Cuore,
Milano)

Vůbec první korpusovou lingvistikou je od samých svých počátků klasická filologie : latinský ja­zyk ne­exis­tu­je jinak než jako korpus textů. Nové technologie umožňují v onom korpusu vy­hle­dá­vat rych­le­ji, leč teprve adekvátní lingvistické nástroje zajistí, aby to rychlé vyhledávání by­lo též účinné. Vzhledem k typologické blízkosti latiny a češtiny využívají naši milánští ko­le­go­vé jak teoretického aparátu, tak i praktických zkušeností pražské školy funkčně ge­ne­ra­tiv­ní­ho po­pi­su a po jejím vzoru budují nad texty sv.Tomáše Akvinského anotovaný korpus zva­ný Index Tho­misticus Treebank. Pozvaný řečník předvede, jak tento korpus vypadá, co umož­ňu­je i ja­ké teoretické otázky vyvolává.

Těšíme se na vás    v pondělí 22.dubna v 18H00    FF UK, č.104

Palachovo nám. 2, Praha – Staré Město

Pražský lingvistický kroužek

a

Jazykovědné sdružení

srdečně zvou na společné slavnostní zasedání u příležitosti 95.narozenin, jichž se dožívá doyen obou spolků

prof. PhDr. Jan Šabršula,
DrSc.

O životě a díle prof.Šabršuly promluví
předseda PLK, oslavenec sám pak prosloví přednášku

Podstata a fungování jazykového znaku

Koná se v pondělí 8.dubna 2013
v 18H00 v posl.104 hlavní budovy FF UK
nám. Jana Palacha 2

Pražský lingvistický kroužek

srdečně zve své členy, stálé hosty i všechny další zájemce na setkání
se zahraničním hostem, který je v našich kru­zích dobře známý svým
zkoumáním ideologických souvislostí lin­gvis­tic­kých myšlenek :

Université de Lausanne

Slavjanofilská jazykověda v Rusku
poloviny xix století

a počátky závislostních gramatik

Résumé. Slavjanofilskou ideologii formulovali v Rusku
lingvisté a filosofové, kteří jis­tě vykazo­vali dobově typické rysy nacionalistického romantismu, zároveň však dokázali přinést vel­mi ori­gi­nál­ní pohledy na jazyk. Jedním z těch, kdo odmítali « západní » gramatiky, byl A.Dmi­tri­evskij, středoškolský pro­fe­sor v za­pad­lém městě na jihu Ruska v 70.letech xix sto­le­tí. Ten vyhlásil prin­cipy anti­no­mi­na­lis­mu a predikatocentrismu a následně vybudoval gra­ma­tiku postavenou na formulích (a R b), tedy « a je v relaci s b ». Jeho formule jsou pře­kva­pi­vě pa­ra­lel­ní k těm, které tehdy zaváděl Gottlob Frege, vycházeje ovšem ze zá­sad právě o­pač­ných.
Dmitrievskému se pomocí jeho formalismu podařilo předložit elegantní ře­še­ní ne­osob­ních vět ve slovanských jazycích, jevu, jehož výklad od Miklošičových dob trápil svě­to­vou lin­gvis­tiku.

Poznámka. Bude předneseno francouzsky a tlumočeno do češtiny.
Diskusi lze vést ve všech ja­zy­cích v Krouž­ku běžných. Setkání v PLK
předchází konference « Konzepte der Slawia » pořádané v Kle­men­tinu 14–16.března 2013, jíž se prof.Sériot účastní. Bližší informace o ní naleznete na stránkách Národní knihovny v Praze.