je svou tradicí spojen s jistým souborem přístupů k jevu řeči, k jazyku i k tomu, co jazykem vzniká, a zároveň má trvalý zájem poznávat přístupy jiné. Na pořad svých zasedání proto zařazuje tema

Psýché a řeč

které připravil pan

Chápeme-li jazyk jako sedimentovanou zkušenost, lze zkoumání dynamiky jazyka a řečového dění jistě spojit se zkoumáním dynamiky zkušenosti, aniž přitom obě oblasti splynou. Pozvaný řečník načrtne teorii čtyř zkušenostních úrovní, jež mají obecnou platnost a zároveň se dají přínosně vztáhnout na řečové dění, včetně literatury. Jsou to (i) theáma, vrstva vedená ideálem universální stability, (ii) deigma, vrstva momentálně stabilní metriky a deixe, (iii) thema, vrstva momentálního uchopení a přisvojení, (iv) sóma, rozpínání čiré životní aktivity anebo naopak její stažení a náraz na hranici bezmocnosti.

Členy Kroužku svoláváme, stálé hosty i příležitostné zájemce srdečně zveme na

pondělí 17. března od 18H00

do posl. 104, FF UK, Palachovo nám. 2

Pražský lingvistický kroužek

je hrdý na svůj mezinárodní rozměr. Ten nespočívá jen v cíleném zapojování zahraničních badatelů (o to se Kroužek snaží teď stejně jako před osmdesáti lety), ale i v zahraničním působení jeho členů a jejich žáků. Život v zahraničí přitom mohl být i nedobrovolný. Jednu takovou kapitolu představí pan

Český literárněvědný strukturalismus v exilu

1968 – 1989

Po roce 1968 odešla do exilu řada badatelů, kteří se v 60. letech xx. století podíleli na formování a reformování dominantního literárněvědného proudu, strukturalismu. Přicházeli do prostředí, kde vládl svobodný intelektuální duch a působilo mnoho teoretických směrů a škol, jež se v Československu té doby pěstovaly jen málo, či byly zcela neznámé, a právě v konfrontaci s nimi si uvědomovali podnětnost pražského strukturalismu, stejně jako jeho meze a nedostatky. Mnozí proto svůj další výzkum rozvíjeli v dialogu např. s francouzským strukturalismem, sémiotikou, analytickou filosofií, či moderní logikou, někteří dokonce dospěli k originálnímu dopracování a překročení původních motivů strukturalistického studia poetiky, sémiotiky a estetiky literárního díla. Přednáška, která je ukázkou z chystané monografie, předvede příklady takových proměn a vývoje na díle několika významných exulantů (L.Doležel, M.Grygar, K.Chvatík, P.Steiner, E.Volek).

Těšíme se na setkání           v pondělí 31.03.2008 v 18H00           č. 104, FF UK