pravidelna prednaska

plk170513

17 Giu 2013 - 18:00
17 Giu 2013 - 21:10

Pražský lingvistický kroužek

vždy spojoval teoretické výklady jazykových systémů s jejich
využitím při praktické výuce cizím jazykům. Sezónu 2012/2013 symbolicky uzavřeme právě tímto okruhem, a to na příkladu, jejž uvede

Christophe Cusimano

Masarykova universita, Brno

Les articles en français font-ils
système ?

Perspectives théorique et didactique

Tradiční výklad francouzského členu spočívá v množství
«pravidel» a «výjimek», jež se při výuce podávají s větší či menší
mírou «zjednodušení». Takový postup je však neúčinný a dlouhodobě
neúnosný. Odvažme se nahradit jej při výuce takovým, který by
osvětloval funkční rozdíly jednotlivých hodnot kategorie členu, jak je
nabízí systém francouzského jazyka. Můžeme přitom s výhodou
navázat na významné práce francouzské strukturalistické tradice.
Francouzština zde představuje jen jeden příklad z řady možných,
srovnání s češtinou, jazykem bez členu, je nanejvýš poučné.

Srdečně zveme na

pondělí 17.června 2013 od 18H00 do posl.104 FF UK

nám. Jana Palacha, Praha – Staré Město

N.B.    Plnou anotaci autorovy přednášky lze stahnout zde.

plk030513

3 Giu 2013 - 18:00
3 Giu 2013 - 21:00

Pražský lingvistický kroužek

se od svého počátku zabývá též otázkami jazykové politiky, a to
v rozsahu od vědecky řízené kultivace jazykových standardů po
právně ukotvené užívání funkčních jazyků ve společenství. Nepřekvapí proto, že se k těmto otázkám opakovaně vracíme. Nemělo by nás překvapit ani to, že v současné Evropě opakovaně narážíme na problémy, jaké známe už od xix století. Tím důležitější je seznámit se s nimi a přemýšlet o nich na úrovni našeho nynějšího
porozumění. Dobrou příležitost k tomá dává setkání
s maďarským hostem Kroužku, který otevře tema

Aussterben und Wiederherstellung von
Kleinsprachen heutigen Europas

anhand Beispiele von finnougrischen
Sprachen Russlands

János Pusztay

(Západomaďarská universita, Szombathely)

Formálně platné právní normy současného Ruska garantují plný rozvoj menšinových jazyků, faktická politika ruského státu a jeho dílčích útvarů však vede k soustavné rusifikaci. Zvlášť dobře je to vidět ve školství. Pozvaný host, přední odborník na ugrofinské (uralské) jazyky, vyloží aktuální situaci malých ugrofinských jazyků v Rusku a předloží plán revitalizace několika vybraných, jež spočívá
v paralelním budování odborné terminologie a školních
učebnic. Úvodní přednáška bude pronesena německy, rozpravu lze vést rusky i ve všech pracovních jazycích, jež Kroužek v mezinárodním styku užívá. Členy svoláváme a zájemce zveme na

pondělí 3. června 2013 od 18H00

 

na Fakultě
humanitních studií

U kříže 8, Jinonice

v posluchárně č.1035 v přízemí budovy

plk1305

6 Maggio 2013 - 18:00
20 Maggio 2013 - 20:56

Pražský lingvistický kroužek

je spolek bytostně filologický. Obě naše květnová zasedání budou
s nemalým přesahem literárněhistorická : první se týká toho,
jak vymezit myšlenkový proud, druhé toho, jak uchopit autora co soubor díla. V pondělí 6.v 2013 se sejdeme

K epistémickým otázkám ruského formalismu

jež uvede

Vladimír Svatoň

Tzv. ruský formalismus se tradičně zkoumá v kontextu
avantgardního umění. Jeho východisko však tvoří komplex otázek
nadhozených literaturou přelomu xix/xx století, tedy v období
symbolismu a dekadence. Přestože generace «formalistů» deklarovala odklon od umění oné doby, s myšlenkovým světem symbolismu ji spojuje kritika «pozitivismu» v humanitních vědách, především poukaz, že nereflekuje předpokladovou půdu duchovědných pojmů. Formalisté navázali na širokou škálu teoretických návrhů, jež měly onu půdu vyjasnit, a samostatně rozpracovali nové přístupy k otázce vnitřní výstavby uměleckého díla, básnického slova, literárního žánru, ale i k otázce jeho společenského zakotvení a literárního vývoje. Přiblížili se přitom formulacím, jež později filosoficky pojednal Edmund Husserl v pojmu «Lebenswelt».

V pondělí 20.v navážeme úvahou

Pasoliniho práce s jazykem

kterou připravil

Tomáš Matras

Víme-li, že program uchopit báseň co jediný jazykový znak se
k našemu spolku váže od jeho nejstarších počátků, je jen přirozené
uznat za rozšíření onoho programu též otázku, jak jazykovým znakem uchopit celek básnického díla jediného autora ; i k tomu
najdeme v naší minulosti nejeden náběh. Abychom usnadnili návrat
ke starým kořenům, jejichž interpretace je zatížena dlouhou tradicí
různorodé motivace, postavíme onu otázku znovu, jako by jí nic
nepředcházelo : nemáme ostatně žádný hotový pojmový aparát, který by stačilo použít ; jsme ve fasi teprve ohledávání toho, co od
budoucího aparátu vůbec chtít.

Pier Paolo Pasolini je autor v českém prostředí známý
především, ne-li pouze jako filmař. Byl mnohem víc : psal básně,
romány, eseje, překládal, maloval. Vedle «národní» italštiny básnil
v «místní» furlanštině a funkčně využíval sociálně vysoce
příznakových substandardů římského a neapolského. Prostředků
mimojazykových, filmu, obrazu, používá alternativně k jazykovým,
někdy o nich výslovně mluví jako o sémiotických zkratkách
(vzpomeňme v této souvislosti zasedání k Veltruskému ze 4.iii).
Pozvaný řečník předvede korpus Pasoliniho díla a vyzdvihne motivy a
tematické postupy, jež jsou jeho dílu společné a jejichž hodnotu lze
stanovovat diferenčně, tedy distinktivními sémantickými rysy, stejně jako to děláme u jazykových znaků «malých» rozměrů.

Na obě zasedání srdečně zveme.

Konají se    v pondělí (6. a 20.května) v18H00   v posl.104

FF UK, Palachovo nám.2

Pražský lingvistický kroužek se co spolupořadatel připojuje k Jazykovědnému sdružení ČR 3a srdečně zve všechny své členy i hosty na přednášku prof.PhDr. Jarmily Panevové, DrSc., Elipsa, aneb co v korpusu nenajdeme. Koná se ve čtvrtek 16.května 2013 v 17H30 v posluchárně č.18 v přízemí FF UK, Palachovo náměstí 2.

Condividi contenuti